• Lektorka Lidy

Základní skladební dvojice a rozvíjející větné členy

V dnešním příspěvku si zopakujeme, co tvoří základní skladební dvojici, jaké druhy podmětu a přísudku rozlišujeme, rozebereme si rozvíjející větné členy a ukážeme si, jak je ve větě identifikovat.


Základní skladební dvojice

Základní skladební dvojici tvoří podmět a přísudek. Na podmět se ptáme otázkou 1. pádu (kdo? co?), na přísudek otázkou co dělá podmět?


Druhy podmětu

Vyjádřený: příklad: Na stěně visel obraz. (Kdo, co? visel na stěně? Obraz. Podmět je ve větě vyjádřen slovně = podmět vyjádřený.


Nevyjádřený:

příklad: Včera jsem se díval [já] na televizi. (Kdo, co? se díval včera na televizi? Já. Podmět ve větě není přímo vyjádřen, nicméně my víme, o koho se jedná.


Všeobecný:

příklad: Na Vánoce budou dávat [oni] v televizi Popelku. (Kdo, co? bude dávat v televizi Popelku? Oni. Podmět není ve větě vyjádřen a my netušíme, o koho/co se přesně jedná.


Několikanásobný:

příklad: Maminka, babička a Jana šly na procházku s naším Alíkem. (Kdo, co? šel na procházku s Alíkem? Maminka, babička a Jana. Několikanásobný podmět je vyjádřen několika souřadnými výrazy. (Pozor! Jednotlivé členy několikanásobného podmětu oddělujeme čárkami, pokud nejsou spojeny spojkami a, i, nebo.)


Holý:

příklad: Žáci zpívali.


Rozvitý:

příklad: Naši žáci zpívali.


Druhy přísudku

Slovesný:

Slovesný jednoduchý:

Tvoří ho 1 sloveso - Maminka upekla tvarohový koláč.


Slovesný složený:

Je tvořený způsobovým nebo fázovým slovesem + infinitivem. - Maminka chce upéct tvarohový koláč.


Způsobová slovesa

muset, moci, smět, mít, chtít


Fázová slovesa

začít, začínat, zůstat, zůstávat, přestat, přestávat


Jmenný se sponou:

Přísudek tvořený sponou (slovesa být, bývat, stát, stávat se) a podstatným nebo přídavným jménem.

příklad: Tomáš bude automechanikem.


Jmenný bez spony:

Přísudek jmenný bez spony je tvořen pouze podstatným nebo přídavným jménem, spona chybí.

příklad: Učení mučení. = Učení [je] mučení.



Rozvíjející větné členy

přívlastek (shodný, neshodný)

předmět (2. - 7. pád)

příslovečné určení (místa, času, způsobu, míry, příčiny)

doplněk


Při určování rozvíjejících větných členů si kladu tyto 2 otázky:

1) Co rozvíjí větný člen, který určuji? (= o jaký slovní druh se jedná?)

2) Jakým slovním druhem je větný člen, který určuji, vyjádřen?


Přívlastek

Pokud je rozvíjejícím větným členem podstatné jméno, jedná se vždy o přívlastek.


Přívlastek shodný = určovaný větný člen je vyjádřen přídavným jménem, zájmenem, číslovkou.


Přívlastek neshodný = určovaný větný člen je vyjádřen rovněž podstatným jménem.


Předmět

Rozvíjejícím větným členem je sloveso. Nejčastěji bývá vyjádřen podstatným jménem a otázkou jsou v tomto případě všechny pádové otázky kromě 1. pádu.


Příslovečné určení

Rozvíjejícím větným členem je sloveso (stejně jako u předmětu!). Otázkami jsou příslovce: kde? kam? kdy? proč? jak? do jaké míry?


Doplněk

Jak poznáme doplněk?

  1. Je to rozvíjející větný člen, rozvíjí (závisí, tvoří skladební dvojici) podstatné jméno i sloveso zároveň.

  2. Bývá vyjádřen přídavným jménem nebo podstatným jménem (nejčastěji v 7. pádu).

  3. Tážeme se na něj otázkou jak?


Pamatuj!

Doplněk vyjadřuje vlastnost, kterou má podstatné jméno za jistého děje (děvčata tancovala bosa) nebo kterou za děje získává (zvolili otce předsedou).


Příklady

Vraceli jsme se unaveni.

Unaveni = doplněk

Dvěře na balkon zůstaly otevřeny.

Otevřeny = doplněk

Vajíčka jím uvařená naměkko.

Uvařena = doplněk


Pamatuj!

Samostatným větným členem nemůže být: zvratné zájmeno se, si, předložka, spojka, částice.

Chci být žákem a dostávat bezva (v)tipy

© 2019 Poháněno organizací Cabakorp | jamaturant.cz

  • Instagram - White Circle
  • Facebook - White Circle